Když vyšel Sam ven na ulici a otočil se směrem ke stájím, uslyšel najednou strašný a naprosto zoufalý křik: „Pomoc! Pomoc! Vojáci útočí …“ Ten člověk, který zrovna křičel, nestihl ani dokončit větu a něco mu zabránilo pokračovat. Sam se vyděsil a rozběhl se k Osvaldovi pro svůj meč. Za Samem vyběhl jeho otec a zavolal na něj: „Same, ujeď do lesů, musíš najít barona Hoola, vrací se z křížové výpravy. Bude na půl cesty k jeskyním.“ Sotva svá slova dořekl, pravou rukou sáhl do toulce s oštěpy, otočil se na patě a vrhl oštěp po jezdci v plné zbroji, který se zrovna hnal ulicí směrem k nim. Muž v sedle zavrávoral a pod silou nárazu se v něm neudržel a spadl na zem. Byl mrtev. Henry se otočil k zpět k Samovi a zavolal: „Na co ještě čekáš synu? Tak už jeď!“ Sam se naposled ohlédl, kopl Osvalda do slabin a plným tryskem vyrazil směrem k lesu, od kterého se zrovna s otcem vrátili. Henry se ještě chvíli za svým synem díval, pak se usmál, tasil svůj meč a vyrazil do ohniska boje, kde se zoufalí vesničané snažili ubránit ohromné přesile. Blížil se k prvnímu vojákovi, který zrovna zastrašoval malou holčičku. Voják zvedl meč do výše, holčička se rozbrečela. Vzduchem se ozvalo krátké zasyčení a poté bolestivý výkřik! Voják chvíli nechápal, co se stalo. Chystal se zabít tu malou holku, ale najednou se mu do boku zarazilo něco ostrého. Něco, co mu zabránilo pokračovat ve smrtícím zásahu. Podíval se dolů na ránu, ze které řinula čerstvá krev, meč mu vypadl z rukou, chytil se za bok, ale neměl dost sil na to, aby zastavil krvácení a upadl do bezvědomí. Henry kolem něj proběhl, chystal se vrhnout poslední oštěp na další cíl, jenomže když se rozpřáhl, ucítil palčivou bolest v levém stehnu. Podíval se a zjistil že mu z nohy trčí šipka z kuše. Než se ale stačil vzpamatovat, něco těžkého ho udeřilo do hlavy. Upadl na zem a propadl mdlobám.

Sam uháněl na Osvaldovi směrem k lesu. Zatím o něm nikdo nevěděl a nikdo ho nesledoval. Bylo to štěstí. Byl na půl cesty k lesu, když uslyšel zvony. Zvony, které zvonily na poplach, když se blížilo nebezpečí. Pomyslel si, že dnes se ozvaly dosti pozdě. Přesto se ale otočil v sedle a viděl něco, co by raději neviděl. Z vesnice stoupal velký oblak kouře, tu a tam šly vidět šlehající plameny. Sam náhle přesunul pohled k hradu, odkud ujížděl jezdec na šedém oři a před sebou měl na sedle položenou nějakou postavu. Samovi se zatajil dech. Vždyť to byla princezna Katrin, dcera barona Hoola, dědička království.

Sam už byl skoro u lesa, zastavil a začal hledat vhodné místo na průjezd mezi stromy. Našel ho a když se začal rozjíždět uslyšel hvízdnutí ve větru a najednou vyletěl ze sedla. Osvald mu tím ale zachránil život, protože když se Sam postavil uviděl, jak z lesa vychází muž, zahalený do černého pláště. Ten muž v ruce držel nabitou kuši, namířil a když se chystal vystřelit jako zázrakem se zvedl vítr a vystřelená šipka se vychýlila ze svého kurzu a bezpečně prolétla kolem Sama. Sam se otočil k Osvaldovi, tasil svůj nový meč a když se otočil zpět, byl muž v černém plášti v sedle statného bojového koně. Sam zaujal bojový postoj, muž se na něj křivě podíval dal povel svému koni a plným tryskem vyrazil proti němu. Blížil se rychle, už byl téměř na dosah, muž v sedle zvedl meč k jedinému vražednému seku. Sam na poslední chvíli zvedl svůj meč, ozval se zvuk nárazu oceli o ocel. Sam odletěl asi dva kroky stranou a když se vyškrabal na nohy, muž byl mimo jeho dosah, na cestě do vesnice. Na zemi vedle Sama ležel kus čepele, byl to kus protivníkova meče, který nevydržel střetnutí s mečem Samovým.


Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz