Datové typy a promenné v C++

Neuběhl ještě ani celý den a máme tu další díl z rubriky Kurz C++. V dnešním díle si vysvětlíme co to vlastně ten datový typ je, jak se datové typy dělí, a kde se s nimi v programování můžeme setkat. Dále si vysvětlíme práci s proměnnými a osvojíme si základní pojmy, se kterými se v začátcích můžeme setkat.

Co je to, datový typ

Jedná se vlastně o množinu hodnot, kterých může nabývat proměnná, či konstanta, v závislosti na využití v programu. Tohle může být v celku složitá definice, proto se Vám jí pokusím blíže nastínit. První se ale podíváme na dělení jednotlivých datových typů.

Dělení datových typů

Datové typy se vlastně dělí na tři základní typy a to jednoduché, strukturované a zvláštní. Nyní si jednotlivé typy postupně popíšeme a řekneme si jejich další dělení.

Jednoduché


// Celočíselné datové typy
short promenna; // Může nabývat hodnot: <−32 768; 32 767>
int promenna;   // Může nabývat hodnot: <−2 147 483 648; 2 147 483 647> 
long promenna;  // Může nabývat hodnot: <−9 223 372 036 854 775 808; 9 223 372 036 854 775 807> 

// Čísla s plovoucí desetinnou čárkou (Reálná čísla) 
float promenna; 
double promenna; 

// Znaky 
char promenna;  // Může nabývat hodnot <0; 255>, jedná se o znaky v ASCII tabulce 

// Boolean 
bool promenna; // Může nabývat hodnot {true - pravda, false - nepravda} 

// Void 
void;  // Nemá definovaný rozsah 

Strukturované


// Homogení
// Pole
int pole[5]; // Jedná se o množinu prvků, stejného datového typu (Nemusí se jednat jen o int!

// Řetězec
char retezec[] = "Hello world!"; 
string retezec = "Hello world!";

Zvláštní


// Pointer
int *promenna; // Ukazatel na na adresu v paměti. Používá se vesměs pro dynamicky alokované proměnné

Využití datových typů

Datové typy se využívají při takzvané deklaraci proměnných, návratových hodnot funkcí a jejich parametrů. Deklarace proměnné znamená určení jejího identifikátoru (názvu) a zvolení vhodného datového typu (Ten musíme znát již ve chvíli překladu programu).

Dejme tomu, že máme za úkol deklarovat dvě proměnné, number1 number2, kdy první z těchto proměnných bude nabývat celočíselných hodnot a druhá hodnot reálných.

Každá proměnná může obsahovat ve svém názvu pouze malé a velké písmena, číslice a podtržítka, název však nesmí začínat číslicí. Dejte taky pozor na to že C++ je case senzitivní což znamená, že proměnná prvnicislo není stejná jako proměnná prvniCislo, nebo PRVNICISLO. Všechno to jsou samostatně nezávislé proměnné.


// Deklarace proměnných
int cislo1;    // Deklarace pro celočíselné hodnoty
double cislo2; // Deklarace pro reálné hodnoty

Proměnné

Základními pojmy pro práci s proměnnými jsou dekalracedefinice. Rozdíl mezi těmito slovy si uvedeme na následujícím příkladu.


// Deklarace proměnné cislo1
int cislo1;
// Definice proměnné cislo1
cislo1 = 10;

// Deklarace a definice proměnné cislo2;
double cislo2 = 0.5;

Práce s proměnnými není o moc složitější než jejich deklarace a definice. Jednoduše k tomu můžeme využívat operátory pro aritmetické operace. Pokud tedy máme definované proměnné cislo1 a cislo2, a chceme uložit jejich součet do proměnné vysledek není to vůbec žádný problém. Totéž můžeme využít pro odčítání a násobení. V případě dělení musíme brát v potaz přesun do reálných čísel a proto musí být výsledek datového typu double a jednu z proměnných musíme přetypovat. Samozřejmě můžeme upravovat hodnoty proměnných i pomoci čísel, vše si ukážeme na následujícím příkladu.


int cislo1 = 5;
int cislo2 = 2;

// Sčítání
int vysledek = cislo1 + cislo2; // 10
int vysledek = cislo1 + 3; // 8

// Odčítání
int vysledek = cislo1 - cislo2; // 3
int vysledek = cislo1 - 3; // 2

// Násobení
int vysledek = cislo1 * cislo2; // 10
int vysledek = cislo1 * 3; // 15

// Dělení
// POZOR ŠPATNĚ!
int vysledek = cislo1 / cislo2; // 2
int vysledek = cislo1 / 3; // 1

// Tohle je správně
double vysledek = cislo1 / (double) cislo2; // 2.5
double vysledek = cislo1 / 3.0; // 1.6667

// Zbytek po dělení
int vysledek = cislo1 % cislo2; // 1
int vysledek = cislo1 % 3; // 2

Závěr

Po dnešním článku, by jste měli ovládat a umět zapsat deklaraci definici proměnné, dále by jste měli mít přehled o dělení datových typů a měli by jste vědět, kdy a jak, který datový typ použít. Pokud by jste měli nějaké nejasnosti, neváhejte a ozvěte se v komentářích. Buďto Vám na komentář odpovím a problém vysvětlím, nebo upravím nejasnost v článku, případně napíšu k určité nejasnosti, článek, zaměřený přímo na ní. V příštím článku se podíváme na načítání z konzole, výpis do ní a větvení.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz