1. Mrtvola

Před nedávném jsem napsal úvod k nové povídce. Upřímně je tak trošku drastická, takže pokud zrovna obědváte, doporučuji se čtením vyčkat. Tedy za předpokladu že nemáte silný žaludek. Ne, kecám, není to tak strašné. Přeji příjemné čtení.

Poblíž malého městečka na západě republiky stál na přímém slunci policejní vůz. Bylo to nedaleko barokního zámku, který se stal v okamžiku místem činu. Důstojník místní policie dorazil před polednem a nyní se čekalo na pomoc detektiva Tomáše Přísného, zabývajícího se brutálními vraždami.

V dáli se začal ozývat zvuk motoru, vypadá to, že si dnes pospíšil, pomyslel si důstojník. Už byl na dohled, zastavil pod kopcem vedle policejní škodovky. Dveře se pomalu otevřely a do teplého odpoledne se vynořila drobná, ale svalnatá postava. „Vítejte Tomáši, jaká byla cesta?“, začal přátelsky důstojník. Tomáš se na něj usmál, kývnutím pozdravil a řekl: „Není čas ztrácet čas, s čím vám můžu pomoci?“ Policista mávnutím ruky poukázal směrem k zámku: „Máme tady menší problém, hlídač, který to tu měl na starost před měsícem zmizel. Teď ho tu našli ve sklepení celkem v nepěkném stavu.“ Vydal se směrem k bočním dveřím, maskovaných popínavými rostlinami. „Však uvidíte sám, ale připravte si žaludek, podle lékaře, tu leží přes tři týdny.“ Tomáš se zasmál: „Zažil jsem i horší případy.“ Když domluvil, důstojník sáhl na kliku a otevřel dveře.

Do nosu se jim opřel odporný zápach hnijícího masa. „Divím se, že jste ho nenašli dřív. Takové aroma se přece nedá přehlédnout.“ Jeden z dalších přihlížejících policistů se nadechl k odpovědi, než se však odhodlal mluvit, ozvalo se bublavé mlaskání a tělo se začalo nafukovat. Všichni strnuli hrůzou, vlasy se jim ježily v zátylku, když v tom se z těla vykousla obrovská myš. Rozhlížela se svými malými očky a zakrvácenými tesáky prskala na všechny přítomné. Tomáš vykročil vpřed a chtěl ji zahnat, myš se však nedala a začala prskat pěnu, která se ji valila od tlamy po všech v blízkosti. Nechtěla se vzdát své večeře, když v tom se ozval výstřel. Jeden z přihlížejících policistů vystřelil ze své zbraně. Myš, pokud se tomu tak dalo říkat se rozprskla. „Nemohl jsem se na ní dívat, ještě by někoho z nás kousla.“, podotkl suše. Tomáš se na něj podíval a řekl: „Myslím si, že je načase podívat se na to, co nám ta myš nechala.“ Vykročil k tělu, poklekl na pravé koleno, viděl tři kulky v hrudníku, krom toho, ale i polámané prsty na rukou a spálenou tvář. Pohlédl na ostatní: „Ten chlap měl zřejmě informace, které jim nedal. Vypadá to, že se jednalo o plánovanou vraždu. Bůhví, jak dlouho chudáka mučili.“ Při posledních slovech se postavil, otočil se ke dveřím a přes rameno pronesl: „Můžete ho uklidit, já se jdu podívat po něčem, co by nám mohlo pomoct.“

Líbila se vám první kapitola nové povídky? Chtěli byste další? Napište mi Váš názor, budu jen rád.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz