První dny v novém roce

Zveřejnil ValousCZ, dne

Každý si do nového roku nese určitá předsevzetí a cíle, které má v plánu dosáhnout, dodržet, nebo dokonce překonat. Ani já nejsem výjimkou a kromě klasického cíle: „Musím zhubnout alespoň 7 kilo!“, jsem si stanovil i cíle jiné. Například, že chci zlepšit aktivitu zde na mém blogu a také mám v plánu napsat knihu. Ptáte se jakou? To Vám úplně nepovím, protože se mi v hlavě rodí spousta myšlenek, ale zajisté to bude kniha dobrodružná.

Ptáte se mě, jakým způsobem mám v plánu aktivitu zvýšit? Odpověď pro mě byla ze začátku složitá, ale nyní už vím. Rozhodl jsem se psát si na blog deníček, ve kterém budu ve spojení se svými čtenáři a budu přinášet zajímavé zážitky, které mě potkají v průběhu určitého období. Znamená to tedy, že nebudu psát vyloženě týdenní retrospektivu, ale vždy když se naskytne více zajímavých věcí, budete o tom vědět. Někdy to může být týden, jindy 14 dní, ale třeba i jeden jediný den.

První dny v roce 2018

Je to opravdu tady, rok 2018 přišel rychle a znenadání. Nikdo ho nečekal, tak brzy a již není cesty zpět. Ale teď vážně, kdo z váš už udělal tu chybu a napsal letos místo osmičky sedmičku na konci? Já se klidně přiznám, že jsem při psaní podnadpisu tohoto článku přesně tu chybu udělal. A to jsem ještě před půlnocí 31. prosince machroval, že se mi nic takového nemůže stát. Ne nadarmo se říká: „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš!“

Krom klasických novoročních chvil, kdy už nemůžete vidět ty tácy s cukrovím, jednohubky a chlebíčky, protože jste jich snědli přes Vánoce kila, se dostavují i pocity tvrdé reality, které nás přivádějí do depresivních chvil, protože VOLNO SKONČILO! Pro některé z Vás přichází práce, pro jiné škola a pro mě a mé vrstevníky zkouškové na vysoké škole…

Naštěstí mám tento týden jen jednu zkoušku, kterou bych snad mohl zvládnout a pak už hurá do Německa. Možná si někteří z Vás pamatují, že jsem byl v září ve Finsku v rámci programu Erasmus+ a přesně ve stejné skupině lidí nyní jedu i do Německa, kde budeme pokračovat v tom, co jsme ve Finsku začali.

Moje cesta do Finska

Už tedy probíhají klasické přípravy, před cestou, které zná snad úplně každý: návštěva holiče, odkládání věcí na hromádku, kterou následně přemístím do kufru, nákup věcí, které mi chybí a tak dále. Ve Finsku jsem za český tým vařil a dělal jsem tvarohové knedlíky se švestkami a podruhé bramborové a cuketové placky. Díky tomu jsem byl „Povýšen na šéf kuchaře“, takže jsem si nyní kupoval i nějaké koření, protože v Německu budu vařit svíčkovou a domácí knedlík pro 50 lidí, tedy všechny účastníky programu! Držte mi tedy palce, ať se mi vše povede, jak má.

Krom koření, které budu potřebovat na svíčkovou, jsem nakupoval i sladkosti, které jsou dle mého názoru typicky české. Takže jsem volil Bonpary, Opavia sušenky a Orion čokoládky. Český večer bude opravdu zajímavý, ale těším se i na večery Rumunské, Rakouské, Finské a Německé.

Po 10 dnech v Německu se ale bohužel opět vracím a hned následující den, mě čeká další zkouška, které se však upřímně bojím. Pokud ji však zvládnu, budou mi chybět už jenom dvě a potom hurá do dalšího semestru.

Zajímalo by mě, jaké předsevzetí jste si do nového roku dali vy? A jestli si myslíte, že ho splníte, nebo to byl jen výrok do tmy? Přeji Vám tímto vše nejlepší do roku 2018 a hlavně zdraví a úspěchů.


Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na